Foto: z otevřených zdrojů
Vrtulníky sice mohou technicky unést váhu jaderné bomby, ale jejich nedostatečné bezpečnostní systémy a zranitelnost je činí pro takové mise nevhodnými.
Vrtulníky jsou všestranné a výkonné stroje, ale mohou plnit roli nosiče jaderných zbraní stejně jako bombardéry nebo proudové stíhačky? Wionews se podíval na základní fakta, historický precedens a hlavní rizika.
Hlavním závěrem je, že technicky by některé vrtulníky mohly unést hmotnost malé taktické jaderné bomby, ale v současné době nesplňují bezpečnostní a taktické požadavky potřebné pro doručení jaderné zbraně. Většina jaderných bomb byla navržena pro svržení z bombardérů nebo vysokorychlostních letadel – platforem, které nabízejí větší rychlost, výšku a šanci na bezpečné odstranění z místa výbuchu.
Podle hmotnosti by mnohé vrtulníky mohly nést určité typy munice, ale chybí jim certifikace a speciální bezpečnostní systémy pro přepravu a shoz jaderných zbraní. Konstrukce, elektronika a provozní postupy potřebné pro takové mise jsou standardem u bombardérů a některých stíhaček, nikoli u vrtulníků.
Historický výjimečný případ – WE.177
Existoval výjimečný případ: v letech 1971 až 1991 mohly britské námořní vrtulníky nést a shazovat jaderné hlubinné bomby WE.177 pro protiponorkový boj. Jednalo se o specializovaný protiponorkový systém, nikoli o obdobu pozemních strategických náloží. Tato praxe byla vzácná a skončila před více než 30 lety.
Hlavní rizika používání vrtulníků pro jaderné výmetnice
Vrtulníky jsou pomalé a létají v malé výšce – jsou snadno vystaveny palbě protivzdušné obrany.
Jejich nízká rychlost a blízkost místa výbuchu je činí velmi zranitelnými vůči rázovým vlnám, teplu a elektromagnetickému pulsu (EMP).
Je nepravděpodobné, že by vrtulník přežil sílu detonace i několik kilometrů po výbuchu.
Bombardéry a mnohé stíhací letouny mohou shazovat nálože z velké výšky a velkou rychlostí, což jim dává šanci vzdálit se od místa detonace. Navíc konstrukce munice a taktika jejího použití poskytují způsoby evakuace letadel a detonační mechanismy pro výbuchy ve vzduchu – tedy věci, které vrtulníky neposkytují.
Moderní strategie
Dnes jsou pro nesení jaderných zbraní certifikována pouze některá letadla a některé moderní stíhačky; řídicí, navigační a odpalovací systémy jsou přísně regulovány. Vrtulníky nejsou součástí moderních plánů dodávek jaderných zbraní, ačkoli mohou být povolány pro bezpečnostní nebo nouzovou přepravu zařízení souvisejících s jadernou infrastrukturou.
Teoreticky je možné vyvinout zbraně uzpůsobené pro vrtulníky, ale vzhledem k bezpečnostním, evakuačním a strategickým otázkám je to velmi nepravděpodobné. V důsledku toho se vojenští odborníci shodují: hlavními nosiči jaderných zbraní v blízké budoucnosti zůstanou proudové letouny a bombardéry.
