Foto: z otevřených zdrojů
Tyto rostliny mohou vyčerpávat půdu, bránit růstu zeleniny a podporovat šíření chorob.
Sideráty jsou považovány za skutečné „zelené hnojivo“, zlepšují strukturu půdy, obohacují ji o dusík a zabraňují růstu plevelů. Ne všechny rostliny, které se nazývají sideráty, jsou však vhodné pro každý pozemek. Některé plodiny místo toho, aby byly prospěšné, mohou škodit – vyčerpávat půdu, přenášet choroby nebo dokonce zpomalovat růst zeleniny. Abychom se těmto problémům vyhnuli, je důležité vědět, které sideráty by se neměly vysévat.
Hořčice bílá
Hořčice je oblíbený siderát, ale má jednu zvláštnost: patří do čeledi kapustovitých. Pokud po ní vysadíte zelí, brokolici, ředkvičky nebo tuřín, vystavujete se riziku výskytu škůdců a chorob, jako je rez zelná nebo plíseň křížatá. Tip: Hořčici vysévejte pouze před rajčata, brambory nebo okurky – budou z ní mít prospěch.
Vojtěška
Vojtěška má silný kořenový systém, který proniká hluboko do půdy. Na jedné straně zlepšuje strukturu půdy, ale na druhé straně z ní vysává živiny, zejména pokud roste několik sezón po sobě. Tip: Vojtěšku používejte jako krátkodobý siderát, nenechávejte ji na pozemku dlouhodobě.
Žito
Žito je vynikajícím potlačovatelem plevelů, ale po jeho pokosení zůstávají v půdě inhibiční látky, které brání klíčení jiných plodin. Pokud se bezprostředně po žitu vysadí mrkev, salát nebo řepa, klíčky mohou být pomalé nebo se neobjeví vůbec. Po žitu je třeba udělat před výsevem zeleniny přestávku alespoň 3 až 4 týdny.
Hrách
Vetch dobře nasycuje půdu dusíkem, ale může být problémem v přemokřených oblastech. Podporuje spory hub a hnilobu kořenů, které pak infikují další plodiny. Tip: Ve vlhkých oblastech je lepší zvolit oves nebo žito, protože vysušují půdu a posilují její strukturu.
Jetel
Jetel se zdá být bezpečný, ale jeho kořeny a mikroflóra často konkurují zeleninovým plodinám, zejména rajčatům a paprikám. Může brzdit růst sazenic a snižovat výnosy. Tip: Jetel vysévejte pouze pod ovocné stromy nebo jako pícninu, nikoli na zeleninové záhony.
